Vídeň v barvách podzimu

16. listopadu 2015 v 22:01 | B. |  cestování

Vídeň je město, které mnoho turistů bere útokem, jakmile se otevřou vánoční trhy. Já se ji však rozhoduji navštívit o něco dříve - v listopadu. Důvod? Má zde koncert má oblíbená kapela BMTH, kterou chci rozhodně vidět. A když už jsem ve Vídni, proč si ji pořádně neprohlédnout v tuto netradiční dobu?
 

Ovlivní pařížské atentáty uprchlickou krizi?

14. listopadu 2015 v 17:36 | B. |  úvahy o všem

Teroristické útoky v Paříži zaznamenali asi už všichni. Je mi to hrozně líto, nechápu, jak může být někdo opravdu tak krutý a postřílet takové množství lidí bez nejmenší známky soucitu. Jedná se zde o velmi nebezpečnou psychologickou hru ze strany IS. Dokáží své příslušníky naprosto zfanatizovat. Což samozřejmě obyčejné lidi, včetně občanů České republiky, přivádí k velkým obavám.

Otázka je, jak se tato událost promítne do současné "uprchlické krize". Již nyní jsem zaslechla názory typu: všechny Araby bychom měli postřílet. Nejlepší Arab, mrtvý Arab. Ale opravdu by bylo správné chovat se stejně jako oni? Vraždit nevinné lidi jen na základě jejich národnosti? S tím rozhodně nemohu souhlasit.

Antianorektička

24. dubna 2015 v 23:26 | B. |  úvahy o všem
Jsou úžasné. Mají štíhlou postavu, jsou nádherné, bez chybičky. Právě tak se nám jeví ženy, které nám předhazují média. Modelky, herečky, moderátorky, zpěvačky... Je jedno, o jakou profesi se jedná. Každá dívka/žena (na věk nehledě), která je někde veřejně prezentována, nebo ještě lépe, která je přímo součástí reklamy na další produkt, vypadá, jako by týden nejedla. Všichni ví, že jsou fotky uperaveny ve photoshopu. Všichni ví, že mnoho modelek trpí poruchami příjmu potravy. Ale jen málokdo se s tím snaží něco dělat. Přitom tento ideál krásy je velmi nebezpečný, zejména pro dospívající dívky, které jsou neustále v moci vlastního biče v podobě sebekritiky. Všude vidí ženy dokonalého vzhledu a snaží se jim co nejvíce přiblížit. Kvůli tomu se čím dál víc rozmáhají psychické poruchy anorexie a bulimie. Dívky hladoví téměř k smrti. Ale je to ok. Hlavně, že konečně zhubnou a budou mít vyněnou postavu...
 


Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp.

14. dubna 2015 v 17:52 | B. |  úvahy o všem
Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp.

Tohle již někdy slyšel každý. A opravdu si myslím, že na tom něco je.

Každý je něčím jiný než ostatní. A to samozřejmě může budit jisté pobavení u některých jedinců, s kterými se denodenně setkáváme. Jenomže právě to, čím se od nich odlišujeme, z nás dělá individua. To nás dělá jedinečnými. To z nás dělá někoho, kdo není pouhou součástí davu.

Fotografka

10. dubna 2015 v 22:26 | B. |  hraju si na umělce
Trochu starší fotky, na kterých jsem zachytila svou sestru, která je za normálních okolností náš největší rodinný fotograf :)



Krásné protizákonné Velikonoce

6. dubna 2015 v 11:44 | B. |  co se jinam nevešlo
Když byly Vánoce, někde jsem četla článek o tom, jaké zákony se při nich porušují. Tak mě napadlo, že naše Velikonoce by si možná také zasloužily malou analýzu =P Článek prosím berte s nadsázkou ;)

Čtenářský deník

5. dubna 2015 v 23:15 | B. |  knížky
První článek na tomto blogu, který se nebude týkat založení ani organizace, budu věnovat knihám.

Totiž. Miluju knihy. I když na ně někdy nemám dost času.

Ano, přiznám se, tento článek jsem překopírovala ze svého bývalého blogu. Možná se ještě pár takových dozačátku objeví, aby tu nebylo tak prázdno a smutno. Ale nebojte se, brzy začnu konečně psát nové články ;)

Návštěvní kniha

5. dubna 2015 v 13:04 | B.
Jsem ráda, že jste zavítali na můj blog. Máte-li nějaké připomínky nebo vzkaz pro mě, můžete se vyjádřit zde.
Děkuji za každý komentář.

Vaše B.

Vítejte na mém novém blogu.

5. dubna 2015 v 13:00 | B. |  blog info
Aloha!
Vítám zde všechny, co se rozhodli navštívit můj nový blog. Doufám, že vás nezklame.
Proč jsem ho založila?
Víte, blogovala jsem vždycky. Teda vždycky od doby, co jsem se stala teenagerem a naučila se aspoň trošku s blogem zacházet. Chtěla jsem být novinářkou. Nakonec místo toho studuji práva, ale nyní se hlásím i na dálkové studium oboru mediální studia, tak mi držte palce.
Prozatím je tu můj blog, kde můžu ventilovat své myšlenky. Jak jsem již řekla, na nějakém jsem byla vždy činná. V roce 2010 jsem založila blog, který mi s přestávkami vydržel několik let. Najdete ho TADY.
Vystřídala jsem tam různá témata. Byl to převážně fanblog, nejdříve o seriálech, později o hudbě. Neobešel se ani bez puberťáckých článků typu nikdo mě nemá rád. Ale mám pocit, že z toho už jsem vyrostla. Ještě minulý rok se muselo v každém mém článku objevit alespoň jednou slovo fuck, aby byl pořádně cool. Ale dnes mi to přijde spíše úsměvné. Zdá se mi, že za těch několik měsíců, co jsem se odstěhovala do Prahy a začala se o sebe sama starat (tedy aspoň z části, víkendovým obědem u maminky ani teď nepohrdnu), jsem zestárla. Nebo spíš dospěla. I když v některých případech se stále chovám jako dítě objevující svět, jsem teď zodpovědnější. A více o věcech přemýšlím.
Svůj předchozí blog jsem několikrát opustila, abych se na něj, po nepovedeném pokusu o rozjetí nového blogu, opět vrátila. Když jsem se odstěhovala do Prahy, našla jsem si plno nových kamarádů a aktivit a na blog najednou nebyl čas. Tak jsem ho opustila naposledy. Jenomže mi blogování opravdu chybí, a tak se k němu chci znovu vrátit - a to zde. Přemýšlela jsem i o návratu na předchozí blog, ovšem rozhodla jsem se za svým dřívějším životem udělat tlustou čáru a začít i na internetu odznova.
Takže tady mě máte.

Vaše B.

Kam dál